5 věcí, které mě naučil rok 2021

Dan s Renatou probírají rozvoj firmy - 2021

V roce 2021 se toho stalo strašně moc. Vlastně jsem si to přál, protože jsem se začal podnikatelsky trochu nudit a doufal jsem celý projekt posunout dál a vrátit do něj aspekty, které jsem musel časem trochu nechat stranou. Nemám rád stagnaci a potřebuju cítit, jak se věci mění a rozvíjejí. A toho se mi letos dostalo opravdu vrchovatě a ne všechny ty zkušenosti byly příjemné. Ale jak se říká - buď uspějete nebo dostanete lekci. A někdy je ta lekce první krok k tomu, abyste ve finále uspěli daleko líp, než jste si vůbec dovedli představit. Nicméně k tomuto “zenovému” náhledu jsem musel taky trochu dospět, když se věci děly, měl jsem často pocit, že jsem se ocitl v centru tornáda a totálně ztrácím kontrolu.

I proto jsem se rozhodl vytáhnout 5 nejdůležitějších věcí, které to pro mě osobně a moje podnikání přineslo. Vlastně to nakonec nebylo až tak špatné :-)

Mířit ke hvězdám, ale koukat pod nohy

Velké plány, které zahrnují překonávání sama sebe, docela umím. Jak dělat, tak realizovat. Už jsem toho podnikl dost, co na začátku vypadalo úplně šíleně. Takže když jsem se rozhodl pro zásadní změny ve firmě, přejmenování a změnu struktury sortimentu, nečekal jsem, že to půjde snadno. Ale taky jsem nečekal, jak moc změnila pandemie nákupní chování lidí. Nečekal jsem, že se nebudu moci spolehnout skoro na žádná data, která jsem měl zpracovaná. Že budu muset tak trochu začínat znovu. Že na té cestě, kterou jsem měl pocit, že znám, najednou najdu balvany, o kterých jsem neměl tušení. A že budu muset koukat pod nohy daleko častěji, než jsem si myslel.

Naučilo mě to zapojit do vedení firmy progresivní dynamickou kontrolu základních nastavení a procesů. Naučilo mě to kriticky vyhodnocovat data z předchozích let a propojovat je daleko víc s intuicí, než jsem to dělal dřív. A vlastně mě to ve finále uklidnilo. Občas se kouknout, kam šlapete, vás totiž vrací k prožitku přítomnosti. A jen v přítomnosti můžete skutečně měnit věci #klepsimu.

Po ovoci poznáte je

Když se vám firma začne rozrůstat, logicky musíte začít některé věci delegovat. No jo, ale na koho, že… Tak začnete hledat. Když se porozhlédnete po různých portálech nebo oslovíte nějakého personalistu na volné noze, dostanete zaručené odborníky. Nebo taky ne. Tahle zkušenost byla zatím z mých nejdražších a doufám, že zůstane jen u téhle, protože bych to opravdu nerad opakoval.

Poučení, které jsem si odnesl, je, že není žádná ostuda ověřovat si, jestli člověk, kterého platíte, opravdu umí to, co tvrdí, že umí. Není to žádná přehnaná nedůvěra. Zvlášť ve chvíli, kdy je vás v týmu málo a každý dělá hlavně to svoje, je svým způsobem nezastupitelný a závisejí na něm ostatní. Pak vás jeden člověk může stát spoustu času, peněz a nervů. Ale abych nebyl jen negativní - dost možná nám tohle přihrálo někoho daleko lepšího. Ale budu teď o dost ostražitější.

Udržitelnost není standard

Rozhodnutí skočit po hlavě do vlastní výroby nám přineslo i nutnost vybírat materiály, ze kterých chceme šít. Takže jsme se začali daleko víc zajímat. Jelikož nás zrovna moc neuspokojila nabídka velkoobchodů tady v Čechách, vydali jsme se s velkým očekáváním na veletrh do Německa. Bylo to úžasné, nepředstavitelný výběr všeho možného…dokud neřeknete, že vás zajímá jen GOTS certifikace. To pak najednou každý uklidí 90% vzorků a ukáže vám pár kousků a teď vybírejte.

My, kteří se v téhle “udržitelné” bublině pohybujeme už déle, máme tendenci si myslet, že už to přece musí být trochu mainstream, že už všichni slyšeli a četli, proč je konvenční bavlna blbě, jak moc textilní průmysl ničí životní prostředí nebo jak problematické jsou některé textilie pro pokožku. Ale trh vám ukáže, jak je to doopravdy. Kolik se čeho doopravdy kupuje, o co lidé stojí. Není to úplně optimistické zjištění.

Nicméně poučení je jasné - má to cenu! Má cenu o tom mluvit, psát a hlavně - má cenu udržitelné oblečení vyrábět a ukazovat stále většímu počtu lidí, že to má smysl, že to je cesta. A vám moc děkujeme, že po ní jdete s námi a šíříte tyhle myšlenky dál.

Investovat do vztahů s lidmi

Být introvert a navíc Vodnář, není žádný med. Hlavně tedy pro lidi kolem :-) Hrozně rád pracuju v týmu, ale stejně tak nerad trávím čas vysvětlováním a probíráním věcí. Vždyť je to jasné, tak popojedem. Spousta procesů proběhne v mojí hlavě a já podle nich začnu fungovat. Ale občas se o ně zapomenu podělit :-)

Spolu s rozrůstáním firmy jsem si uvědomil, že být “šéf” (což fakt nemám rád) neznamená jen řízení, ale taky péči. Že nejsem tak neviditelný, jak si občas připadám. Žádný introvert není moc dobrý v takové té běžné konverzaci ve stylu “tak jak se dneska máte”. Učím se, že ne každý to má stejně a že když není prostor pro něco hlubokého a zásadního, tak i drobná výměna pár vět lidi potěší. A cítí se pak v práci líp. A na tom mi fakt záleží - chci, aby tu všem bylo dobře. Protože jen tak můžeme posílat tu energii dál. Takže se učím daleko víc reagovat na všechno a všechny kolem a o ty vztahy opravdu pečovat.

Být připraven na nečekané

Kdybych měl celý ten rok shrnout jen do jedné věty, bude to tahle. Ono to samozřejmě zní jako klišé a každý se tváří, že to tak rozhodně má, ale fakt je ten, že máme vždy určitou míru té “nečekanosti”, která nám ještě přijde v pohodě a je to vlastně příjemná výzva. A pak přijde něco naprosto odjinud, z nějaké slepé skvrny a totálně vás to vykopne z vaší komfortní zóny.

Považovat za skvělou výzvu něco, co vás úplně sundá, zabrzdí nebo poškodí v dalším vývoji, se dá až s odstupem, v tu chvíli vám to nijak skvělé rozhodně nepřipadá. Začínám tedy tento rok s tím, že chci tomu “nečekanému” věnovat větší prostor. Zjistil jsem totiž, že jde v podstatě o zaměření pozornosti. Když ji zaměříte jen na pár věcí, tak těch “nečekaností” můžou přijít mraky, ale vy jste pevnější v tom, co děláte. Takže si chci daleko pečlivěji vybírat, kam svoji pozornost upřu a nebudu ji tříštit.

Něčeho bude možná míň a nebude to tak velké, ale daleko lépe to pak odolá tomu nečekanému. A to je přece podstata opravdové udržitelnosti.

Daniel Kužela

Zakladatel projektu

S touhou usilovat o změnu směrem k udržitelným cílům jsem před třemi lety založil organizaci El Grifo a její první projekt Tree Factory. Skrze udržitelnou a férovou módu, společensky prospěšné podnikání a ruční a osobní přístup k produktům a lidem teď malými kroky ke změně směřujeme, společne s vámi. Díky za to.