Když jsem se rozhodl, že začnu dělat ekologickou módu, byl jsem rozhodnutý nedělat žádné kompromisy. Všechno musí být “správně”. Vždyť je to tak jednoduché. Ale čím více jsem se do tématu nořil, tím víc jsem zjišťoval, že věci nejsou černobílé. Moje snaha o to zůstat věrný sám sobě a svým záměrům mě občas zavedla i směrem, který jsem vůbec nečekal.
Znečištění pláže plasty.Bio bavlna je cesta
Přírodní materiály, to je základ. Takže přichází na řadu bavlna. Že je ta konvenční špatně, to už víme tak nějak všichni. Klasická bavlna je jedním z největších “konzumentů” pesticidů na světě, bělení a další úpravy taky neprobíhají zrovna v souladu s udržitelným a zdravým pojetím života. O tom, jak jsou na tom často lidé, kteří konvenční bavlnu sklízejí, zpracovávají a šijí z ní, raději nemluvit.
Věděl jsem, že jediná cesta je biobavlna a to jedině s tou nejvyšší certifikací GOTS. Ta zaručuje udržitelný a etický přístup ve všech fázích zpracování, včetně výroby. Věnovali jsme jí dokonce celý článek, najdete ho tady.
A když pořádně, tak pořádně - takže pěkně i nitě, nášivky, cedulky a potisky - vše v bio kvalitě nebo ekologické. Některé věci jsem sháněl opravdu dlouho a po všech čertech a od většiny lidí slyšel jen “a není nějaká cedulka už jedno?”. Jenže mě to jedno není, nebylo a nebude. To, čeho jsem chtěl skrze své podnikání dosáhnout, byla hlavně pravdivost. Pravdivost k sobě i ke světu. Možná by si opravdu nikdo nevšiml a neřešil, kdyby cedulka nebyla eko. Jenže já bych to věděl a tím by to pro mě celé ztratilo smysl.
Přírodní nebo udržitelné?
Kromě bavlny mě zajímaly i další materiály, které máme spojené s udržitelnou módou. Třeba len nebo konopí. Taky je máte rádi, že jo? Úplně z toho dýchá ta tradice a příroda. Až do té chvíle, než zjistíte, že zpracování probíhá vesměs mimo Evropu a je k němu potřeba opravdu velké množství vody. Případně lze použít chemický postup. Ani jedno zrovna moc ekologické není a i u těchto materiálů, které jsou teď vnímány jako udržitelné, je tedy nutné se ptát na jejich původ a způsob zpracování.
Když jsem kdysi držel v ruce materiál, který je vyrobený kompletně z plastu vyloveného z moře, moje první reakce byla “no fuj, umělotina”.
Jak umíme být bezohlední a ničit, na co přijdeme. Není tohle jedna z cest, jak to napravit? Jak přinést aspoň trochu rovnováhy do toho, co si od přírody bereme a co jí vracíme?
A co rovnováha?
Ne, nebojte se, nerozhodl jsem se kvůli tomu nahradit biobavlnu plasty. Ani nepřestávám hledat cedulky a nášivky z ekologických materiálů. Ale od té doby, co jsem do problematiky rychlé a pomalé módy nahlédl víc, přestávám vynášet rychlé a jednoznačné soudy. Přemýšlím víc v souvislostech, i když se to někdy špatně dává dál. Málokdo chce slyšet, že je v jeho biobavlněné mikině 15% polyesteru z recyklovaných plastů. Protože plasty jsou přece fuj. Proto je taky vyhazujeme (a recyklujeme skutečně jen mizivou část). Možná by bylo přece jen fér, kdybychom si část svého odpadu vzali zpátky. A když je to ve formě heboučké mikiny nebo tepláků, tak to snad není až tak velká oběť.
Co myslíte?
Nové články do tvého mailu
Budeme s tebou jako první sdílet nové články, informace o nových kolekcích,exkluzivních slevách, ale i o tom, co se děje okolo Summer & Myles.
Vložením e-mailu souhlasíš s podmínkami ochrany osobních údajů
Daniel Kužela
Zakladatel projektuS touhou usilovat o změnu směrem k udržitelným cílům jsem před třemi lety založil organizaci El Grifo a její první projekt Tree Factory. Skrze udržitelnou a férovou módu, společensky prospěšné podnikání a ruční a osobní přístup k produktům a lidem teď malými kroky ke změně směřujeme, společne s vámi. Díky za to.
